Příspěvek člena naší skupiny PIŠKOTA
Po maturitě jsem se rozhodl pokračovat dále ve studiu, Proto mé kroky vedly tvrdým a nekompromisním řízením na půdu Technické University v Liberci (dále jen TUL), protože jsem doposavad studoval strojní školu a mezi mé záliby patřily pro strojaře nezbytně potřebné vlastnosti jako je odolnost proti alkoholu, značná dávka vtipu a hrdosti na to kolik jsem dal piv při narozeninách mého kamaráda, jsem se rozhodl oddat se i ve zbytku mého života strojní škole.
Opravdu, Jemným sítem přijímacích zkoušek jsem prošel, stejně jako i všichni kteří se jich účastnili.
Dokonce jsem dostal i kolej. Harcov pro všechny studenty vysněné bydliště.Bylo i pro mne dokud jsem se nenastěhoval na přistýlku do dvoulůžkového pokoje který byl konstruován asi jen pro jednoho a ledničku.Ve třech se tam ale dalo taky bivakovat, nohy jste si museli povystrčit do chodby a co chvíli zakopl vám o ně opilý student (Strojař) vracející se z večerních tréninků pravé ruky.Jednou jsem vykoukl a snažil se motajícího se studenta okřiknout, ale vyděl jsem že je natolik unaven zvedáním půllitru že jsem toho radši nechal a uchýlil se ke spánku v sedě.
Řekl jsem si tak dost.
Došel jsem si na ubytovací správu a tam požádal příjemnou sekretářku o formulář k přestěhování.Poté co ke mně žena ovládající svůj psací stroj bravurním datovacím způsobem vzhlédla,pochopil jsem že jde do tuhého a touha se přestěhovat změnila se v touhu utéct z kanceláře a zachránit si svoji představu uloženou pod pojmem žena. Už jsem ani nedoufal že umí mluvit, myslel jsem si že je vyšší vývojový stupeň organismu, podle teorie mají lidi nahradit obří slimáci dorozumívající se telepatií a DNA svého slizu.Překvapila mně a odpověděla mně otázkou kam že se chci stěhovat.Chtěl jsem jí ujistit že k ní určitě ne a tak jsem hned zasmečoval tvrdou odpovědí že na Vesec. Žena za pultíkem zaražena rychlostí a hlavně mou odpovědí odmlčela se na pár vteřin.Nechápu co se jí na Vesci nelíbí?
Po krátkém procesu jsem se s ní dohodl a mé kroky pak neochvějně vedly na vesec kde byl můj vysněný pokoj 350.
Jeto tu skvělé, nechápu co se vám na vesci nelíbí.
PIŠKOT
---------------
ahoooooooooooooooooj
PISKOTE,IBA SKUSAM CI TI TO POJDE,PEKNU SI
SPRAVIL STRANKU,PEKNU PAAAAAAAAAAAA AKURAT SEDIM U VAS A IDEM
DOMOV,PAAAAAAAAAAAAAAA
Anička Dušička
Story by Lukáš - Piškot
Hrají : Dívky z pokoje 440,Váša,Ondra,Piškot !!!!!!
Ještědská story
Je úterý, zítra má Anička narozky, teda slaví je a tak ji jdeme koupit dárek, nepochopil jsem proč když ji jdeme kupovat dárek tak ji bereme sebou, ale Ondra říkal jdeme, tak jdeme.Nevím kdo s tím po cestě z megamarketu začal, ale já to tedy určitě nebyl, slovní spojení jako jdeme na Ještěd, expedice sněhulák, nebo dokonce zamrzneme tam do jara, bych nikdy nevyřknul.Ale jak bylo vidno Ondra ani Váša s Aničkou s tím nemněly nejmenší problémy.Po pár minutách se mně to rozleželo v hlavě a vesele jsem je podporoval, konečně budu taky jednou v pokoji sám, třeba i do jara, pokud se vyplní Ondrovy prognózy.-)) Budu si moci pustit techno na repro a nebudu si muset ničit sluch používáním sluchátek.
A s veselou náladou že každý dostane to co chce jsme přišli na pokoj.Sedl jsem si k počítači a čakal …… čekal na odchod polárníků.Poté mně přemohla vidina sněhu, Miluji sníh a všechny sporty s ním spojené, tedy až na běžky (na své poslední běžkařké výpravě jsem se s nima málem probodl ).Dopil jsem tedy naši chemickou šťávu a vyrazil s nimi.Do batůžku jsem si přidal vestičku a kapucku maminko.Do pěti místného favorita jsme se v sedmi celkem pohodlně vešli.Dva jsme tedy byli v kufru, Anička asi nedobrovolně a já dobrovolně, byl to vždy můj sen mačkat se v kufru s heverem a lékárničkou. Váša je skvělý řidič, do hlavy jsem se bouchnul jen třikrát a krev mně z hlavy tekla jen jednou. Doufal jsem že ostatní respektují výsadní Vášovo právo na to jet přes obec 80 a přitom úspěšně kličkovat mezi čárami na silnici.
Ale šťastně jsme dojeli a po parádním smyku na parkovišti jsme mohly dokonce i vystoupit.-))
Cesta k vrcholu je krátká, zvláště u mužů ……. Co to píšu ..???......Cesta k vrcholu vypadá že je dlouhá a ona je přitom ještě delší.Nevěřil bych že silnice k vysílači je tak frekventovaná, až na hasiče a auto se sestřičkami jelo nahoru snad všechno.
Přeze všechny útrapy jsme dorazily nahoru.Před námi se otevřela krajina, hory se rozestoupily a nám se naskytl pohled nade všechny krásný. Byla v tom světle nádherná, ty vlasy,oči …. Zase….Byla to hra světel a stínů, nejde to popsat.Světýlka různých barev a odstínů, různé intenzity, tvořila před námi divadlo nevídané krásy.Nemohl jsem se na to vynadívat. Byl to ten nejromantičtější a nejnádhernější který jsem doposud mohl pozorovat, mluvím tedy jen o krajině, protože krásných pohledů na jednu….zase!!!!!!!
Jediné co to všechno narušovalo byl dav lidí za mnou. Ano v ten okamžik jsem začal přemýšlet o tom jestli jsem to myslel s tím sněhem vážně.Seznámení s jeho složením a teplotou jsem mněl po zásahu slovenských ofenzivních jednotek více než důvěrné.
Po cestě k autu na parkoviště pod vrcholem se pokračovalo se seznamováním složení sněhu, každý musel uznat že sníh je z vody, protože na obličeji ( pro někoho na jiných místech, každý ví) sníh opravdu tál a měnil se v mokrou a životadárnou tekutinu.Ondra uklidnil dívky že řekl Vášovi že má ujet. Sklidil za to kladné znamení že pokud to udělal ta mu katě půjdou dolu, zajmalo by mně jak to myslely, musejí mně to vysvětlit.Váša si udělal ještě poslední burnout a frčeli jsme domů. Tedy po příjezdu do Cédéčka kde jsme byli opravdu jen na jednom kafi mně a Berušce Váša opravdu ujel, naštěstí to na kolej už nebylo tak daleko a po těch kilometrech po cestě na ten kopec s vysílačem byla pěší chůze uvítána.-)))
Dorazily jsme na kolej.Všichni v plném počtu. Akce se povedla, škoda že nebyl fotoaparát.
Posílejte prosím příspěvky Piškotoj na Varkel@post.cz díkes.
Zasílejte prosím na varkel@post.cz